Akce EMK v roce 2017

Featured

Zase se nám to přehouplo a tak je na snadě začít trošku plánovat vše, co nás letos čeká.

  • Motosalon Praha (03. – 05. 03. 2017)
  • MotoProcitnutí – letos je na výběr nebo můžeš sjet obě:
  1. vyjížďka po Šumavě: 21. – 23.4. 2017. Pozvánka zde.
  2. vyjížďka po Hané s vizitací jeskyně u Javoříčka – Březiny: 12. – 14.5. 2017
    již se konalo místo balkánského úletu
  • MotoSetkání 12. – 14.5. 2017, pečení berana, sraz v Blansku u Dědóška
  • MotoÚlet Balkán 29.4. – 8.5. 2017, se pro nepříznivé okolnosti nekoná a pokud Pán dá, přesouvá se na příští rok. Místo toho nabízená alternativa Javořičko v termínu 28.4. – 1.5.2017 více na FB.
  • Voldušské Jiskry 5. 7. 2017, tradiční opejkačka u Vikinga
  • MotoÚlet Alpy 6.7. – (9.7.) – 11.7. 2017, sraz u Vikinga, nejlépe v předvečer na opejkačku
  • MotoTour 25. – 27. 08. 2017 s vyjížďkou po Jizerských horách a Krkonoších, pozvánka zde
  • MotoUsínání 29.9.-1.10.2017, Bakov nad Jizerou na chalupě u Maky s vyjížďkou do Pekelných dolů, Lužických hor, nebo Kokořínska, uvidíme podle počasí. Pozvánka je na našem facebooku, odkaz níže.

Aktuální dění sledujte na facebooku. Do uzavřené skupiny spřízněné motorkáře rádi přizveme :-)

 

Říj 16

Pražské slépky na Pálavě :-)

*** Volá chlápek na policii: „srazil jsem dvě slepice, co mám dělat?“ Policajt odpoví: „Odtáhněte je ze silnice, ať je nikdo nerozjezdí“. Chlápek na to: „A co s jejich motorkou?“ ***

Fakt jsme prostě musely. Už to nešlo. Předpověď slibovala na půlku října neuvěřitelné počasí, já bez dětí a s náběhem na splín, Lucka přepracovaná a s náběhem na splín. Troška diskuze kam a pak už bylo jasno: Pálava. Pro obě tahle oblast poprvé, v podstatě stejné jako bychom jely na Mars. Poslední dva dny před odjezdem s námi nebylo k vydržení, messenger zahlcen zprávami typu „já se tááááák těšíííím“ nebo „co si bereš (nebereš)“, „kolik si bereš (nebereš)“, „chtěla bych se podívat tam a tam“, „já se tááááák těšíííím“ a podobně.

DSC_0928

Sraz v pátek třináctého v 15.00 na Pankráci u Lucky před prací, samozřejmě bych to nebyla já (já se táááák těšíííím), abych tam nebyla o čtyřicet minut dřív, nicméně dočkala jsem se a rovnou na dálnici tradáá – rychlý přesun do Velkého Meziříčí. Lucky premiéra po D1, nechápu proč, ale z naklepané prdelky včetně příslušenství nebyla nadšená, a prý dé jednička už nikdy. U MOLu jsme doplnily palivo motkám a popřály kafíčko sobě, čekajíce na BuFa, který nás měl po práci doprovodit trošku oklikou přes Dukovany do Pavlova, kde jsme měly zabukovaný penzionek. Nicméně už jsem měla v telefonu sms, že je stále ještě v práci, prostě peklo. Domluvili jsme se tedy, že dojedeme až do Brna, kde se scuknem a pojedeme rovnou. Pátek třináctého se ozval, u Brna zavřená dálnice, takže jsme to vzaly přes Velkou Bíteš, Rosice, Popůvky do Bosonoh. To už tma jako v pytli, všude nehýbající se kolony aut, nesvítící Kočulka a únava obecně. V Bosonohách, kde už bylo nejhůř, při balancování mezi betonovými zábranami a kamionem, bohatýrským hlasem někdo volá: „Makýýýý!“ Kdo jiný, než náš malý bručounek Franta, dokáže přeřvat traffic ve stupni číslo 5? Přilepily jsme se na něj a fakt se nám ulevilo. Vzhledem k pokročilému času jsme huply na nejrychlejší cestu za naším průvodcem a s jednou zastávkou na pumpě jsme se tmou v pořádku dokodrcali do Pavlova. Ubytování bylo dílem patnácti dvaceti minut a pak jsme se navíc vetřeli k majiteli penzionu na košt (BuF na kafíčko), kde jsme ochutnali výborný Veltlín, výrazný Vlašák a nejúžasnější Tramín. V průběhu koštování a povídání se Franta sebral a odfrčel dom, protože následující den spousta povinností a oslava Karolínky osmnáctých narozenin, což je událost! Nám zase krásně klesla hladina adrenalinu a stoupla hladina alkoholu, takže nás napadla super myšlenka, jít se podívat k Novým Mlýnům. Ano, došly jsme až k nádrži, ale vůbec jsme to nevěděly, protože takovou tmu v Praze nemáme :-) Takže o něco rozumněji jsme šly na kutě.

DSC_0933DSC_0931

V sobotu už jsme v devět stály za Pavlovem na pumpě, abychom aspoň sušenku poslaly do žaludků, než někde najdeme občerstvení na plnohodnotnou snídani.

První zastávka – Lednice. Úplně prga snídaně na zahrádce – daly jsme zakudlaný polévky (gulášová a fazolová) a plně uspokojené jsme se přemístily na zámek. Sotva jsme vlezly do zahrad, volal Martin Procházkojc, že kde jsme, aby nás dohnal. Tedy Lednice. Vyráží. My také – směr zámek, zahrada, skleník, kašna, zahrada, příspěvek na nemocnou holčičku, zahrada. Mezitím: co doma u Lucky, co doma u mě, co plánujeme, co bylo a co z toho, co bylo, bude :-D Tohle pánové neznáte. Nicméně, jak trefně poznamenala Lucka, my jsme z té sorty ženských, které být spolu zavřené ve vězení, tak se po propuštění ještě musí sejít, aby si to dopověděly. Po hodině jsme se zašprcly u ledové kávy se zmrzlinou, bohužel točenou zmrzku neměli, bo porucha, a nakonec to vypadalo, že snad ani nezaplatíme, bo porucha i na kase. Nakonec nějakou šťastnou náhodou jsme se potkali i s Marťasem, jenž ještě nesundav helmu, vypíchnul nutnost oběda, a mohli jsme frčet dál.DSC_0942

DSC_II.0964 DSC_0945 DSC_0972

 

 

Valtice. Viděli jsme zvenku zámek a hlavně jsme zevnitř viděli restauraci a poobědvali. Ani to se neobešlo bez malého zaškobrtnutí, protože zmatený číšník středověké krčmy můj oběd cpal k vedlejšímu stolu a mě by nechal o hladu. Kurážně jsem se o jídlo přihlásila zataháním cípu jeho čisté leč záplatované tuniky a mohli jsme pokračovat.

Další cesta nás vedla přes Břeclav a Lanžhot do Mikulčic, kde jsme hodili stopku a podívali se na místo starověkého hradiště, kde s největší pravděpodobností působili věrozvěstové Cyril a Metůdek. Předpokládám, že to tam asi v té době vypadalo jinak :-) Už u Břeclavi volal natěšený Dědóšek, co sice měl se synem stavět komín, ale ve finále ho nestavěl, takže mu nic nebrání… Kam že to jedeme? Jo, směr Hodonín? Tak za hodinku stačí? OK, vyrážím. My z Mikulčic taky, do teho Hodonína, abychom přibrali Dědóška a dali kávičku. První příhodná zahrádka „U Piráta“ je naše. Laté, tiramisu, preso, zmrzlina, co hrdlo ráčí. Telefon od Dědóška, kde že to jsme v tym Hodoníně, že on je kósek před, na pumpě. Kaufland, U Piráta, jede. Po nějaké době přifrčel a hned, že v Hodoníně jsou Kaufy dva, takže hádejte, kde byl??? :-D Za odměnu si také dal zmrzku a jelo se dál obloukem zpět k temu moravskému moři. Mutěnice – Čejkovice – Velké Bílovice – Velké Pavlovice – Šakvice – Strachotín a přes hráz do Věstonic a do Pavlova. Kluci nás gentlemansky doprovodili až k penzionu, ještě jsme chvilku pokecali, ale pak už Dědóšek musel za babičkou a Marťas asi také do milující náruče, ale jelikož je tajemný hrad v Karpatech, tak víme prd a fantazii, kamže to vlastně jel, se meze nekladou ;-)

DSC_0975

FB_IMG_15080053407245051

DSC_0979

Večer jsme si užily u vínka a spousty slov, které musely ven a zachránily nám duševní čistotu a psychické zdraví. Nedobrovolně jsme se seznámily s povlávajícími jinochy v různých stádiích opilosti, co si před námi dokazovali, kdo z nich je větší frajer a kdo autsajdr, nicméně byl to velmi příjemný a plně prožitý večer nad výborným vínem. Asi se mi ještě nikdy nepovedlo v půli října sedět po sprše v noční košili na zahradě, koukat na hvězdy a popíjet vínko.

V neděli ráno rychlé zabalení skoro nevybalených věcí, malé kolečko po okolí, abychom stihly nasbírat nějaké romantické fotografie Nových Mlýnů a zříceniny Děvičky v ranním oparu, a snídaně ve Věstonicích (káva a sachr mňááám). K tomu super zpráva od BuFa, který vezme Martinku na sic a frčí za námi, jen jakože kam? No přece do Mikulova.

DSC_0992

Mikulov. Nádherný zámek, opět viděn pouze zvenku, protože čas je neúprosný a my přece nechceme domů přijet za tmy. Jelikož nechceme po dálnici a máme v plánu malou zastávku v Havlbrodě za Pepou Horským, potkáváme BuFa s Marťou a hned frčíme směr Pasohlávky. Cestou fotíme opuštěný kostel Muchov uprostřed Nových Mlýnů a pak nás BuFovic vedou krásnými cestičkami bez provozu směrem Moravský Krumlov, kde jukneme do zámecké zahrady a zhodnotíme dle stavu zámku, že Pražáci Moravákům tu Muchovu epopej neukradli, ale naopak ji zachránili! Musím ale uznat, že podzimní zámecká zahrada je naprosto úžasná. Po krátké zastávce frčíme dál, tentokrát na Dukovany. Zde se učím, jak se fotí panoramatická fotka (s mým telefonem to nejde ani BuFovi), zjišťuji, jak obludná je stavba elektrárny, hodíme jedno selfí a jedeme dál. Krátká zastávka v Třebíči a během chvíle jsme ve Velkém Meziříčí, kde dáváme velmi pozdní oběd a s díky se loučíme s brňákama, kteří nám ještě naznačí cestu do Havlbrodu a pak rozjezd.

DSC_1008 FB_IMG_15081402991280346

DSC_1005

 

 

 

 

 

 

 

 

Viking by řekl, že pečeme tuny rohlíků. Co tuny!!!! Tahle část cesty byla koží! Silnice úplně prázdné, úzké, klikatící se, ozdobené červeným a žlutým listím, modrá obloha, slunko… Nedá se popsat, ale zrovna zde asi nikomu popisovat nemusím. Prožito a uloženo na horší časy. Trasa Měřín – Polná – Havlíčkův Brod, zde zastávka za vyřehtaným Pepou, asi dvacet minut povídání, moc ráda jsem ho viděla. Musel nás vyhodit, protože bychom tam stáli ještě teď. Nastala poslední část naší cesty Havlíčkův Brod – Kutná hora – Říčany – Praha. Posledních čtyřicet kiláků to houstlo, u Říčan s konečnou platností halt díky uzavírce. A jsme v tom zase. Tma jako v pytli, Kočula špatně svítí, únava, průda. Předjíždíme kolonu, jeden vychovatel se nám snaží najet do cesty a vyškolit nás, necháváme ho za sebou. Ve Štěrboholích se rozjíždíme, návrat domů v půl osmé večer, vyšťavená, šťastná, plná zážitků. Kočuli přibylo na tachometru 774 km báječných podzimních kilometrů

P.S.: Pondělní první zpráva na messengeru od Lucky: CHCI OKAMŽITĚ NA MOTORKU!!

Čvc 26

Krakonošské EvangMotoSetkání – aktualizováno

Přátelé a kamarádi, slovo dalo slovo a padl termín další letošní akce EMK. Nedovolím si jej nazvat MotoTOUR neboť to bývá zpravidla akce na více dní, než jen na víkend, a tak přicházím s pozvánkou na Krakonošské EvangMotoSetkání.

Termín: 25. – 27. 08. 2017

Ubytování bude zajištěno na turistické ubytovně Galerka Líšný“ nedaleko Malé Skály u Turnova. Je to nově zrekonstruovaná budova se společenskou místností a vybavenou kuchyňkou, zahradou s ohništěm a placem k zaparkování motorek. Toto bude našim výchozím místem a útočištěm.gal1gal2

 

 

 

 

 

Continue reading

Kvě 28

Mágické Alpy 2017

I letos nemůže Evangmoto klub chybět v Alpách, jenom složení Úleťáků se drobet mění. Ročník 2017 je unikátní v tom, že po 100 letech a jedné zimě se k Evangmotu vracejí vytížení Rodičové Kamil a Magdaléna. Po čtyřech dětech a letité pauza je to nejenom první společná vyjížďka, ale i hnedle první výjezd do Alp. Tedy, rozpomenuv se na přezdívku matky zakladatelky kubu Mág, pojmenoval jsem tak i tento EvangMotoÚlet jako Mág-ický. Ale klidně se může jmenovat i Kamil-ický, vyjde to nastejno a na jejich počest!

gardena

Continue reading

Dub 24

Indy

Jak psal náš vůdce přesuneme Šumavu na INDY. Tak mě napadlo, když to tak dopadlo. Balkán taky zrušen. V květnu první víkend je prodlouženej o pondělí 1/5 zebychom jako mohly dát to Javoříčko. Už jsem předběžně volal jeskyńářskýmu guru a von jako není proti, ale estlik je volno bude vědít až ve středu večer, kdy schůzujou. Posledních 15let rozsáhlé úžasné a jedinečné nové objevy nových prostor.

Jeskyňářská základna na Javoříčku ve vesnici Březina, barák s min dvacet postelí ve spacáku s kuchyňkou a sprchou i s barem. Parkování v areálu.Myslím tak kylo za noc.

Udělal bych anketu,ale to musí Hráďa, tak dotoho. Já jedu určitě i plechovkou.