Už se nám to pomaloučku blíží.
Přidávám tedy slíbené info ohledně trasy a dalších věciček … Je to MOTOúlet a tak se čeká, že budeme spíš jezdit než někde ležet. Tomu odpovídají i denní kilometry, které ale nejsou nijak hrozné.
AKTUALIZACE: 12.7.2016 (podle toho poznáte, že něco přibylo).
Myslím si, že letošní úlet by mohl stát stejně jako všechny předchozí opravdu za to. V plánu je několik novinek a navíc skoro každý den koupačka u vody. No není to ideál? :)
Termín: 6. – 13. 8. 2016
Sraz: 5.8. 2016 večer po práci u Vikingů ve Volduchách
Účast prozatím potvrdili: Sharki, Dědóšek, Čára, Hráďa s Léňou
S účastí si není zatím jist: Michal … a co vy ostatní? :) přidáte se?!
Etapa 1 – Svižný přejezd
Volduchy – Faaker See
Celkem 560 km
První a poslední etapa bývá zpravidla nejnáročnější. Jinak to nebude bohužel ani letos. První den se budeme muset kousnout a zajet něco kolem 560 kilásků. Když vyrazíme včas, může být i taková vzdálenost s pauzičkama celkem na pohodu. Navíc nás čeká jedno nové a vyňuňané passo hned tento první den. Takže už v sobotu dostanem ochutnávku z toho na co se někteří těšíme několik let.
Horní dvořiště – Linz – Liezen – Schladming – Radstadt – Obertauren – Mauternodf – Innerkrems – Reichenau – Feld Am See – Seespitz – St. Niklas and der Drau – Neueg am Faaker See
Takže nás čeká například:
Nockalm Strasse – lepší než GG. Celkem 52 zatáček, 2042 m.n.m
Jediný evropský národní park v mírných vysokých horách s největším porostem smrku a borovice ve východnch Alpách s netypicky kulatými vrcholky hor.
Faaker See
Aneb rakouský Karibik. Vyhlášené malebné jezero. Přestože je místy, až 30 metrů hluboké, vidíte díky neuvěřitelné čistotě prakticky až na dno. Aby ne, jezero má kvalitu pitné vody!
Etapa 2 – Slovinské speciálky
Faaker See – Duino
Celkem 220 km
Druhý den v sedle si užijeme pohodový nájezd kilometrů a scenérie u kterých nám spadne brada k pupku. Do toho kupa serpentýn a krasné silničky. Zakončíme u jedné z 5 nejhezčích pláží Itálie v městečku Duino a nebo nás Dědóšek alternativně protáhne po pobřeží do Poreče – uvidíme.
Faaker See – Wurzenpass / Korensko sedlo – Kranjska Gora – Vršič pass – Trena – Bovec – Strmec na Predelu – Bovec – Kobarid – Tolmin – Most na Soči – Doblar – Deskle – Nova Gorica – Gorizia – Jamiano – Duino
Takže nás čeká například:
Vršič pass
První pořádný passo hnedka z rána. Užasné svezení plné zatáček a výhledů až do sedla Vršič. To nejlepší však teprve ještě přijde.
Strmec na Predelu – Mangart
Výjezd cestou pod Mangart bude hodně dobrodružný. Silnička nahoru je uzoučká a vedle ní hned brutální sráz až do nedohledna. Pokud se však nebudeme dívat dolů, ale před sebe uvidíme perfektní panorámata. Jen si budeme muset dát bacha na protijedoucí plechovky neb souběžný průjezd je prý celkem o prsa.
Duino
Malé sklalnaté pobřežní městečko na břehu Jaderského moře nad kterým se klene malebný hrádek. Voda je tu na severní polohu neobvykle čistá a pláž hezká. Oproti rovinatému Bibione a jiným známým destinacím stojí tohle rozhodně za návštěvu.
Etapa 3 – přesun od moře k Alpám
Duino – Sirmione
Celkem 315 km
Tahle etapa bude v duchu přesunu od moře zase blíže k Alpám. Nebude to ale pouze o ježdění, ale musíme se taky trochu zeměpisně i kulturně vzdělávat, takže poté co se ráno naposledy vykoupeme v moři a sbalíme saky paky, vyrazíme po dálnici směr Venezia – Benátky. Tam přijedeme akorát na oběd. Motorky necháme stát na sběrném parkovišti, navlíkneme na sebe něco lehčího a vydáme se najít nějaký místní lokál kde nás nakrmí, napojí a dál pak na krátkou pěší obhlídku Benátek.
Až toho budeme mít dost nasedneme a vyrazíme k největšímu italskému jezeru Lago di Garda – konkrétně do Sirmione. Bude opět možnost vyrazit buď po dálnici a nebo po vedlejší. Nebude-li pršet a časově budeme v pohodě, tak bych jel určitě po vedlejšče.
Benátky – Vicenza – San Martino Buon Albergo – Verona – San Giorgio in Salici – Peschiera del Garda – Desenzano – Sirmione
Takže nás čeká například:
Benátky
Jeden ze symbolů Itálie. Zná je každý, ale kdo tam reálně byl?!?! Navíc máme historickou možnost mrknout do Benátek ještě než je pohltí moře, jehož hladina kvůli globálnímu oteplování stále stoupá (sranda) :-)
Lago di Garda – Sirmione
Největší a nejznámější italské jezero. které by mělo stát za to. Možná bude drobet narváno, ale to nám po náročném dni asi tolik vadit nebude. Sirmione je navíc místečko se skvělým výhledem na okolní skalní masivy, takže proč ne… aspoň uvidíme, co nás bude čekat další den.
Etapa 4 – takové to chvění u srdíčka
Sirmione – Bormio
Celkem 215 km
Jestli se na nějakou etapu úletu těším víc než na tu Slovinskou, pak je to právě tahle. Odjezd z nížiny do hor a ne ledajakých. Tak například cesta z města Edolo do města Breno má hned dvě alternativy a jednu hezčí než druhou. Jedna je klasika – čupr vyhlídky, zatáčky a prostě paráda. Druhá je měsíční krajinou a krapet dobrodružnější. Tady si už ani autíčko od googlu netrouflo a v polovině výjezdu do hor kde končí asfaltka to vzdalo. Osobně mě hodně láká to projet. Cesta tam stoprocentně vede. Otázkou je jaká. Kdo nebude chtít může jet druhou stranou po asfaltu a sejdeme se o hodinku později.
Jakmile zvládneme tenhle úsek, tak nás čeká další skvělá věc. Tou je moje srdcová záležitost, kterou nás provedl před lety poprvé Viking a od té chvíle se tam chci vrátit. Z Sharkiho bude padat magi v kostkách. Je to Passo di Gavia, kde na na počest naší první cesty všichni vypijeme doušek vody z vrcholového jezírka.
Desenzano del Garda – Tormini – Barghe – Vestone – Alfo – Ponte Caffaro – Bagolino – Giogo del Maniva – Bazena – Astrio – Breno – Capo di Ponte – Edolo – Ponte di Legno – Passo di Gavia – Bormio
Takže nás čeká například:
… Čeká nás toho hodně. Těžko se k tý nádheře shánějí fotky – nejsou to všechno vyjma Gavia tak úplně turistické atrakce. Tak alespoň něco málo z google map a jednu fotku jezírka na Gaviu.
Etapa 5 – motorkářská mekka a pořádné svezení na jaufenpass
Bormio – Lienz
Celkem 310 km
Tento den je ve znamení klasiky. Oprášíme zapomenuté točky na Stelvio a brčka protáhneme taky parádním výjezdem na Jaufenpass, který prostě nejde vynechat! Dál však budem pokračovat trochu méně obvyklou trasou, kterou osobně vnímám jako oddechovou a čistě kochací a bez potřeby tahat za plyn.
Pojedeme po okraji národního parku Rieserferner, jehož název zní sice dost rakousky, ale je to ještě čistokrevná Itálie. Nicméně cesta která bude lemována neskutečnými výhledy na vrcholky hor nás skutečně dovede až do Rakouska do města Lienz (nepleťte si s Linzem – ten je ještě o „pár“ kiláčků víc na sever), kde pro tentokrát zakempíme nedaleko Grossglockneru, který si dáme následující den a završíme tak naše Alpské divočení. Poprvé tak pojedeme GG opačně a místo obvykle prvního dne, bude tentokrát naší poslední zatáčkoidní zastávkou. A nahoře knedle s uzeným, že by?! Proč ne …?! :)
Passo Stelvio – Merano – Jaufenpass – Schloss Sonnenburg – Perca – Bagni di Salomone – Lago di Anterselva – Obersee – Erisbach – Kienburg – Lienz
Takže nás čeká například:
Passo Stelvio
Je prostě paráda. Nejvyšší průsmyk v IT kam se dá dojet po asfaltu. Všichni co jedem asi moc dobře víme co nás tam čeká a o to víc tam chceme.
Jaufenpass
Neuvěřitelně skvěle stavěná silnice na který si všichni pěkně zadivošíme :)
Cesta kolem národního parku Rieserferner
Tohle bude přátelé trochu novinka. Podle toho co jsem koukal, by se mělo jednat o silnici po které to valit moc nepůjde, ale ty panorámata – ty prostě musíme vidět, tak to celé to pojmem jako odpočinkovou kochací trasu. Však zatáček budeme mít po Stelviu řekl bých víc než dost :))
Etapa 6 – návrat k domovu
Lienz – Dolní Dvoříště
Celkem 410 km
Poslední etapa už bude namířena směrem k domovu. Cestou si ale dáme ještě něco vydatného. Konkrétně výjezd po Grossglockner Hochalpenstrasse. Omrkneme úbytek ledovce na vyhlídce Franze Josefa a když už se tu mluví o něčem vydatném, tak můžeme zkusit i obídek na Edelweisshute. Tímto se s Alpami už ale opravdu rozloučíme a vyrazíme po dálnici nach Salzburg – Linz und Dolní Dvořiště, kde se podle aktuálního stavu rozhodneme zda to dáme až domu v kuse nebo jestli přenocujem. Tohle bude náročný den, ale kdo by se netěšil domu až bude moci povyprávět svým blízkým zážitky z cest, kterých určitě nebude málo.
Heilingenbut – Edelweissspitze – Bruck an der Grossglockner – Bischofshofen – Salzburg – Linz – Freistadt – Dolní Dvořiště
Takže nás čeká například:
GrossGlockner
Asi nejprovařenější záležitost celých Alp.
Dlouhá cesta po dálnici
jak jinak taky, že … :)
Etapa 7 – vložená etapa
Tohle bude den, který si uděláme podle vlastní chuti. Ve skutečnosti to nebude 7 etapa, ale buď 3. a to v případě že by nás Dědóšek vyvezl ještě trochu níž do Poreče a ukázal vše co má v plánu a nebo by to mohla být etapa č. 6, kde bychom se po Stelviu sklouzli ještě po několika dalších passech v jeho okolí a na původní plán navázali další den. Poslední alternativou, že se nám někde bude líbit natolik (třeba u moře), že se tam budeme chtít zdržet. No uvidíme co ukáže reálná situace. Už se na to celé moc těším.
Shrnutí:
Nájezd celkem km (Volduchy – Dolní Dvořiště) … 2030 km
Orientační výdaje:
Benzín: 3500 Kč
Kempy: 2500 Kč
Průjezdy na GG, Stelvio, aj.: 1200 Kč
Známky a mýtné brány: 600 Kč
Celkem 7 800,- Kč + k tomu nějaké to papání, kafíčka, nálepky atd … suma sumárům počítám cca 12 tisíc ve variantě all inclusive.